Zámek Kozel nechal postavit jako lovecké reprezentační sídlo Jan Votěch Černín z Chudenic (1746 – 1816), nejvyšší lovčí Království českého. Jeho název je patrně reminiscencí na pohanské obyvatele oblasti, kteří zde prý před dávnými věky obětovali bohům kozla. Zámek vznikl ve dvou fázích: hlavní budova vznikla v letech 1784 - pokračování zde
Popis objektu:
Klasicistní zámek Kozel stojí na úpatí jižního svahu vrchu Boru nad údolím řeky Úslavy a velký rybníkem nedaleko Šťáhlav. Hlavní přízemní čtyřkřídlá budova s fasádou členěnou toskánskými pilastry a lizénovými rámci s obdélníkovými otvory pro okna vymezuje prostorný obdélníkový dvůr, přístupný vjezdem s věžičkou v - pokračování zde
Exteriér, stavební vývoj:
Klasicistní zámek Kozel stojí na úpatí jižního svahu vrchu Boru nad údolím řeky Úslavy a velký rybníkem nedaleko Šťáhlav. Hlavní přízemní čtyřkřídlá budova s fasádou členěnou toskánskými pilastry a lizénovými rámci s obdélníkovými otvory pro okna vymezuje prostorný obdélníkový dvůr, přístupný vjezdem s věžičkou v severním křídle. Reprezentační místnosti zámku se nacházejí v jižním křídle, hostinské pokoje v křídle východním a západním. Severní křídlo obývalo služebnictvo; před jeho vnějším průčelím stojí čtyři symetricky rozmístěné budovy: patrová kaple a jízdárna (dnes galerie) a přízemní obydlí sloužících (lokajna) a konírna, upravená na divadlo. Před jižním křídlem je terasa se sochou skoleného jelena od Ignáce Platzera mladšího (1757 – 1826). Na svazích nad Zámeckým rybníkem se rozprostírá velmi elegantní anglický park ze sedmdesátých let 19. století. Jeho podoba pochází od kozelského zahradníka F. X. France (1838 – 1910), který byl zároveň uznávaným amatérským archeologem a historikem.
Interiér:
Převažuje rokoko a klasicismus, zařízení ve stylu Ludvíka XVI. je původní z přelomu 18. a 19. století. Malířská výzdoba interiérů s květinovými a krajinářskými motivy je dílem Antonína Tuvory (1747 – 1807). Hostinské pokoje, vytápěné zvenčí, jsou vždy rozděleny přepážkou na místnost pro hosta a místnost pro lokaje. Empírová kamna různých barev, sloužící k vytápění interiérů, jsou dnes jejich velmi ceněnou součástí. V tzv. Dámském salónu, zařízeném ve stylu Ludvíka XVI., tehdy diktujícím společenskou módu, je umístěn ručně vázaný Teheránský koberec se zvěrokruhem a nejcennější obraz na zámku: portrét šlechtického chlapce s psíkem od Václava Vavřince Reinera. V jižním křídle zaujme zejména vstupní hala s iluzivní malbou zimní zahrady, Kuřácký pokoj se sbírkou dýmek a míšeňským porcelánem z první třetiny 18. století, Lovecký salónek s klasicistními loveckými puškami s křesadlovým zámkem, Kulečníkový sál s empírovým kulečníkem, jídelna s holíčskou fajáns z 18. století, Společenský salón s Tuvorovými romantickými malbami, Modrý pokoj s intarzovanými karetními stolky a ranní jídelna se sbírkou miniatur od vídeňského malíře Johana Nepomuka Endera. Na zámku je uložena tzv. Stadionská knihovna o 9.000 svazcích. Oltář v kapli z roku 1794 je dílem Ignáce Platzera mladšího. Bývalá jízdárna slouží jako galerie soch Karla Dvořáka (1893 – 1950).
Současný stav:
Zámek se dochoval v té podobě, jak byl popsán výše.
AKCE NA MĚSÍC
